HŘÍČKY SE SLOVÍČKY
HŘÍČKY SE SLOVÍČKY
Vidíš p a v o u k a ? –
Chytí si mušku, až sítě nasouká.
Nebeské s l u n í č k o -
tvůj zlatý prstík teple sahá mi na líčko.
Kávová l ž i č k a -
má tvar očního víčka.
Miluješ č o k o l á d u ? -
Nehřešíš!Je přece výborná na náladu.
Moje z á s t ě r a -
je potřeba, když myju nádobí odvčera.
Kapka r o s y –
květy ji na sobě jak drahokam nosí.
P í s m e n a –
pomůžou nám napsat, kam třeba svá jména.
V á z i č k a –
bojí se jí kytička.
L á h e v p i v a -
je do vepřo,knedlo zelo celá dívá.
M o t ý l í krása -
na louce jak květy vzletně jásá.
Z e l e n é l i s t í -
naše plíce od sajrajtu čistí.
R y b a –
s vodou se potajmu ve vlnách líbá.
B o u ř k a
se bouří,když komín jí do očí kouří.
P i á n o –
neladí, a tak mám dohráno.
K o h o u t i nadutí,
v ostruhy obutí,
prý budit lidi mají na práci!
Jsou to však jenom hlupáci!
kůru si čisťounce deštěm myla.
G u m o v é b o t y -
radují se, když je hodně vody, bláta, sloty.
K a c h n i č k a –
na rybníce kolébavá lodička.
R u k u -
máš na práci! Víš to, líný kluku?
Š k o l a –
udělá učeného z vola.
O k n o
nám umožní z domu se kouknout.
K o č k a -
sice přede,ale příze se málokdo dočká.
V ů l -
to jméno slavným sluje, kdekdo se jím oslovuje.
Š a t y
jsou to, čím mnohé ženy někdy nechtějí být zahaleny.
V ě t ř e -
tebou se nápis v písku setře.
P u s i n k a
vzpomenu si na to tata, nesmí být nikdy hubatá.
O b l a k y –
nad sluncem v negližé zardí se rozpaky.
S v ě t l o –
do očí s obrázky vlétlo.
J a b l í č k o
zrává, když teple mu sluníčko mává.
J e h l a -
píchla mne, pak strachy se nehla.
Z á c l o n a
čistá a krásně bílá na okně jak moře se vlnila.
L e d n i c e –
pro tlusťocha zakázaná zóna je velice.
K á m e n –
smrt, hřbitov, náhrobek – amen.
Š t ě s t í
mává si rychlými křídly,
nešťastní nikdy ho nezahlídli.
U z e n é b u ř t í k y -
jsou pro mne rozkoše a slasti kus veliký.
P r a s á t k o - štěstíčko -
muslimům nedává masíčko.
Žádný blbý p o n d ě l í -
kéž bychom po neděli neměli.
O c e t v i n n ý -
nechtěl být vínem, tak je jiný…
Ź i d l i bychom neměli,
kdyby měla jen dvě nohy,taky by ji bolely.
Milující r u k a -
hladí,objímá a tiskne,na srdce ťuká.
D í t ě –
bezelstnýma očima osloví tě.
M ě s í c
na obloze zbledl,asi špatné jídlo jedl.
K o s t e l í č e k -
pro věřící k Bohu klíček.
J a b l k o
zraje. Hochu,vzpoměň si hřích z ráje.
L é k
jak moudrost praví, od lásky srdce neuzdraví.
V í t r
nezbeda,dívkám sukně nadzvedá.
P e ř i n a –
komu je příjemná,usíná.
Z r c a d l o -
ošklivce pravdou napadlo.
lidé rádi mají, když na talíři zřervenají.
P e s
štěkáním se ozývá, nic jiného mu nezbývá.
Na t a l í ř i -
cukry, tuky, kalorie k tloušce míří.
P o h ř e b n í z v o n y -
znějí jak smutné duše stony.
K n í ž k a –
můj nejmilejší dárek od Ježíška.
B a č k o r y -
jsou ladné chůzi navzdory.
Ke k ř í ž i -
bolest si pro radu zamíří.
K o s t e l í č e k -
pro věřící k Bohu klíček.
J a b l k o
zraje. Vzpomeňte si na hřích z ráje!
L é k
jak moudrost praví,od lásky srdce neuzdraví.
V í t r
je nezbeda, sukně dívkám nadzvedá.
Z r c a d l o –
ošklivce pravdou přepadlo.
V í t r
mi cuchá vlasy, nelíbím se mu asi.
P o h á d k a –
snových příběhů zahrádka.
V č e l k a –
v létání tam a sem je učitelka.
S k l o –
pohladils ho kamenem, tak prasklo
H o u s l i č k y -
primáš v nich schovává písničky.
předvídá počasí. Moc jí nevěříme, – proč asi?
M ě s í c
k ránu zbledl,asi něco špatného snědl.
Malé m y š k y -
na nich si káně trénuje zrak z výšky.
K a p e s n í k -
nosík na něm dostal smyk.
Ř e k a –
když potok se s potokem na cestu stéká.
P u s i n k a,
říká náš táta,nesmí být nikdy hubatá.
S v ě t l o –
s obrázky do očí vlétlo.
O b l a k y -
nad sluncem v negližé zardí se rozpaky.
J a b l í č k o
zrává, když slunce mu teple mává.
Domácí k o č k a –
přede, ale její příze nikdo se nedočká.
V ů l
to jméno savným sluje, kdekdo se jím oslovuje.
Š a t y
jsou to, čím mnohé ženy někdy nechtějí být zahaleny.
V ě t ř e –
tebou se nápis v písku setře.
P o l š t á ř i –
máš lidské sny na tváři.
C je ř e k a ?
Když potok s potokem se na cestu stéká.
Když je žlutý r u č n í k –
říkáme mu žlučník?
kam sedali by si motýli?
Letící p á p ě ř í –
jsou slova, jimž nikdo nevěří.
N o c –
je všude kolem černé barvy moc.
T u ž k a –
pro písaře je jak pro vojáka puška.
P u s i n k y –
jsou vyznání lásky malinký.
T e l e v i z e –
v rodinách volného času krize.
M u š k a –
bacilů a jiného sajrajtu snůžka.
Z r c á d k o –
odhalí křivou hubu zakrátko.
R á k o s k a
bývala ráda vcelku,když lumpovi dopadla na zadelku.
L e t a d l o –
je ptáka Ohniváka zrcadlo.
S e š i t
bude tehdy rád,až vzorně do něj žák bude psát.
L e k n í n bílý
je víla, kterou marná láska proměnila.
K a b á t y
se převlékají, když v politice jinou hrají.
Jako m a l i n y
jsou rety švarné dívčiny.
Z a j í c
uzlíček strachu, lekne se mravence a už je v prachu.
O k u ř e t i
víme málo, snad to, že prsíška nám k jídlu dalo.
V á h a
se strachy třese, když tlusťocha na zádech nese.
krátkozrakému odhalí blízké cíle.
H r a d –
konzerva strašidel a záhad.
B a s e
se podobá mo, kdo jí celý den i noc.
P r o s t i t u t k y –
ne lásku, jen prachy mají za pohnutky.
Z á v o d –
pro stižádostivce k vítězství návod.
Plný ž a l u d e k –
nezbystří úsudek.
P a n u
dívenky na hraní mají, z p a n n y muži matku udělají.
L á s k o u
lidská srdce tají, až do nebes vylétají.
P o ch v a l y –
pro každého k zlepšení stimul nemalý
Z l o b a
je základ pro bolesti, které kalí lidské štěstí.
Ch t ě n í –
je motor, co myšlenky v činy mění.
L a s k a v o s t –
to má být poukázka na radost.
K o r u p c e –
je věčnou pastí na blbce.
P í s n i č k a –
pro srdce radost maličká.
Čerstvá p a p r i k a –
na vitamíny fabrika.
R ů ž e
tak voní, láká, svádí, že vrátí tvé myšlenky k mládí.
Květ j a s m í n u –
svou opojnou vůní milence přivádí ke splínu.
je krásný,však je s ním kříž. Utrhni ho a uvidíš!
O k n a
jsou oči skleněný a nesnesou se s kameny.
Dobrá n á l a d a –
při bolesti chřadne, upadá.
P i v o
nebezpečný je mok, po něm k tloustnutí je skok.
V í n a pitel
ten by rád chtěl v náladě si zazpívat.
Ze spousty v o d y
se tělo skládá. Takže mám vodníka, ne muže ráda?
Troška š t ě s t í –
náplast na bolesti.
Některé h r y
tu vadu mají, že muži je za práci vydávají.
Ve včelstvu t r u b e c –
je jako mezi muži blbec.
B o l e s t –
za lidské hříchy je trest.
Kdo miluje svoji p r á c i –
má ji jako rekreaci.
Špatné n e r v y
lidé mají ze smutku, co v srdcí tají.
M y s l veselá –
vrásky nenadělá.
S t a r o s t i –
lehkomyslný se od nich oprostí.
H l u p á k
myslí rád, že králem světa se může stát.
H l u p á c i
jsou velicí chudáci, nevědí, že jsou všem pro legraci.
H o d i n y
tu schopnost mají, že dobré i zlé nám spočítají.
Ze špíny, hniloby a plísně se bude radovat.
S m r a d –
Proti chuti k jídlu je tu snad.
S m r a d –B o d l á kČtecí b r ý l e –Kdyby k v ě t y na louce nebyly,R o s n i č k aR a k yB ř í z a b í l á -