Ali Amiri: Zpívám, jako by to bylo naposledy
Ali Amiri: Zpívám, jako by to bylo naposledy
Ali Amiri (24), který už procestoval kus světa, má pocit, že v Čechách našel svůj domov. Obává se ale, že v soutěži pohoří, právě až bude muset zpívat česky.
12.3. 2005
V soutěži často mluvíte o multikulturnosti. Co chcete české kultuře přinést?
Každá kultura má věci hezké i věci špatné, ať už to je kultura íránská, arabská nebo evropská. Jsem člověk, který je otevřený všem vlivům. Často jsem se stěhoval a z každého místa a každé země jsem se snažil přijmout to nejlepší.
České kultuře chci přinést hudbu, jež pochází od srdce člověka, který už byl v mnoha zemích. Chci, aby všichni pochopili, že ji upřímně prožívám.
Tvrdíte, že jste hodně cestoval. Kde vás to nejvíce ovlivnilo?
Právě proto, že jsem cestoval, nemůžu říct, že bych byl na nějaké kultuře nebo na nějaké zemi závislý. Těžko určím místo, kde se mi líbilo nejvíc.
Co hezkého jste po šesti letech pobytu našel v Česku?
Lidé jsou tu upřímní a šikovní. Fascinuje mě množství koncertů, oper i divadelních představení. Každé malé město v Čechách má divadlo. Je vidět, že tu lidé o umění vždycky přemýšleli a dokázali mu nachystat dobré podmínky pro to, aby přežilo. To se mi moc líbí.
Lidé v Čechách jsou rovněž velice přátelští. Je to jiné přátelství než v arabských zemích. Tam jsou všichni od prvního setkání strašní kamarádi a občas to špatně skončí. V Česku se lidé nejprve poznávají a jejich přátelství je pak mnohem silnější.
Jak dlouho tu ještě zůstanete?
Studuji poslední ročník medicíny a jsem přesvědčen, že ji dokončím. Jenom se to asi o rok zpozdí, protože když jsem se dostal do finále SuperStar, nebudu mít na státnice čas.
Loni jsem si myslel, že jakmile dostuduji, odejdu jinam. Přemýšlel jsem o Anglii. Jenomže jak čas běží, zjišťuji, že by mi bylo líto opustit všechno, co jsem tu prožil. Člověk by měl žít tam, kde se cítí doma, a já mám pocit, že jsem domov našel tady. Nevím, jak to vysvětlit, ale je to tak.
Jak si vysvětlujete, že jste dostal téměř padesát procent diváckých hlasů?
Překvapilo mě to, ale vysvětlení nemám. Udělal jsem jedinou věc: když jsem zpíval, říkal jsem si, že je to možná naposledy. Dělám to tak pokaždé. Dávám do toho všechno, jinak zpívat neumím. Každou písničku žiju. Myslím, že to diváci pochopili a já jim zato děkuji.
Komu z vaší semifinálové desítky byste vy osobně dal druhou šanci?
Technicky zpívá moc krásně Markéta Poulíčková. Znám ji od prvních castingů a vím, že je výborná. Dobře zpívá i Adam Valášek, který je navíc obrovský šoumen. Všichni zpívali krásně, i takový Rudolf Gabriš, kterého porota hodně kritizovala. Šanci bych dal všem.
Co vás kromě hudby zajímá?
Pět let jsem hrál divadlo - dva roky v Íránu a tři v Kuvajtu. Vždycky jsem se kolem divadla pohyboval. Také hodně čtu a sportuju, hrál jsem čtyři roky profesionálně basketbal a ping-pong. Dva roky jsem dělal taekwondo. A samozřejmě cestuji po republice. Viděl jsem už mnoho míst, takže spíš prozradím, že jsem dosud nebyl v Ostravě a Olomouci.
Chcete v SuperStar vyhrát?
Co vám na to mám říct? Mám problém s češtinou, kterou strašně miluju. Bojím se, že až budu muset zpívat česky, pohořím. Pracuji na tom. Vždyť Celine Dion měla také problémy, když se z francouzštiny přeorientovala ma angličtinu. A vidíte, dneska nikdo nepozná, že je Francouzska.